Kdo by neznal tuto legendárni slovenskou punkovou kapelu? Tedy jen pro pripomenutí. Púvodné se chtěli jmenovat ANTIZÓNA, ale neprošlo to na Národním výboru na oddělení kultury, kde musely být všechny kapely tehdy zaregistrované. S oduvodněním, že tam predložka „Anti“ být nemůže, protože by to veřejnost chápala jako antikomunizmus. V podstatě nebyl Národní výbor daleko od pravdy. Proto název Zóna A. Skupinu založil v roce 1984 její hlavní zpěvák Peter „Koňýk" Schredl a kytarista „Leďo“, oba bývalí členové Paradoxu (punková skupina založená v roce 1980). Dále v ní hráli bubeník „Ozi" a kytarista „Sveťo“ (bývalí členové punkových Ex Tip) s basákem Alexem „Brančim".

„Prví punkáči už boli v Bratislave, že vraj v roce 1977, ale prvou kapelou, ktorá odohrala punkový koncert bol ExTip myslím v roku 1981." prohlásil kdysi frontman Zóny A Peter Schredl. Ke své přezdívce „Koňýk" přišel okolo roku 1982, kdy mu jeden z bratislavských prukopníku punku „Django" v hloůčku punkeru řekl: „Ty sa smeješ ako koník!" Za měsíc už mu nikdo neřekl jinak. Ypsilona si tam pak dodal sám pod vlivem bubeníka z Olympic - Jeňýka Pacáka.

Že začátky nebyly jednoduché a informací o subkulturách nebylo mnoho jenom dokládá Koňýkova krátká historka: „Tak som tam prišiel a videl strapatých týpkov v kožených bundách s reťazami, zicherkami a úzkymi kravatami. Ja som mal tesiláky do zvonu, košeľu s dlhým límcom a vlasy na bok. No ale keď videli, že všetky pesničky poznám a spievam s nimi, tak sme sa dali do reči a povedali mi nech dôjdem na čiernu burzu platní. Že tam sa stretávajú, bolo to v tej dobe jediné miesto, kde sa dali kúpiť punkové platne, plagáty, odznaky“... Během komunistického režimu bylo velmi obtížné pořádat a hrát na punkových koncertech. Koncerty byly tehdy organizovány tajně nebo pod jinými jmény kapel. Některé z nich byly přímo rušený československou Státni bezpečností. Zóna A tedy krátce vystupovala i pod zkratkou Z. A. Jak se k punku dostal zakladatel Zóny A je obecné známo: „Mňa na jar 1978 zlákala hudba, Bratislava mala veľkú výhodu, že sme mohli počúvať rakúske rádio, tam bolo v rokoch 1978 - 80 naozaj dosť punkrockovej muziky. Punk ma hneď chytil svojou energiou, spontánnosťou a tým, že to boli v tej dobe naozaj výborné melodické pesničky ".

Jako největšího nepřítele v 80. letech určitě nevnímal Koňýk umírněnou veřejnost: „S verejnosťou sme problémy nemali, väčšinou na nás len nechápavo, alebo zhrozene pozerali. Problémy sme mali s policajtmi a s cigáňmi, to boli naši najväčší nepriatelia“. V roce 1985 byl natočen první televízni film o kapele, ale nikdy nebyl vysílán, protože jej komunističtí pohlavári označili za „nevhodný pro socialistickou mládež".

V roce 1986 tajná polície zabavila skupině pasy a zakázala jim vystoupit na polském hudebním festivalu Jarocin. S cenzůrou se kapela ostatně potýká dodnes, zmiňme kupříkladu zrušený koncert v Lamači kvůli politické korektnosti. Zajímavé pro čtenáre zejména může být, že své první dva koncerty odehrála Zóna A v 80. letech právě zde. Od roku 1988 se situace z důvodu perestrojky začala zlepšovat. Kapela začala vystupovat na prvních oficiálních koncertech a byla oslovená i médii. Také byl o ní natočen další televízni film. Ten byl ale vysílán až po sametové revoluci na podzim roku 1989. K oslavě ukončení komunistického režimu vystoupila skupina na dvou velkých koncertech. Jeden by pořádán v Bratislavě Vianoce bez násilia a druhý byl Koncert pro všechny slušné lidi na konci roku 1989 v Praze.

V roce 1990 nahráli kultovní album Potopa (výběr ze svých předešlých demo nahrávek) v OPUSe a v únoru roku 1993 pro ANK Records druhé album Nie je to tak zlé. Následovalo množství koncertu a nahrávání dalších alb. Mezi Koňýkovy nejoblíbenéjší kapely patřili: Boys, Ramones, Adicts, Barracudas, Lords of the New Church, Yachts. Pro své politicky nekorektní názory se dostal zpěvák Zóny A po roce 2000 do konfliktu s militantní levici. Kupříkladu bylo napadeno jeho vystoupení ve Stromovce v roce 2004 hnutím Antifa. V současnosti jsou kapele umele rušená vystoupení, kupříkladu v roce 2019 vystoupení na festivalu Foot Fest. Z důvodú cenzúry kapela vystupuje o néco méně než dříve, o to však s větším nasazením.

Frontman se k tématu apolitičnosti vyjádřil: „Apolitická kapela? To ZÓNA A, myslím, nikdy nebola. Bojovali sme proti komunizmu (a porazili ho), proti mečiarizmu (a porazili ho) a teraz bojujeme proti liberalizmu (a tiež ho porazíme). Samozrejme je pohodlné, tváriť sa, že teba sa politika netýka. Môžeš popíjať pivo na koncerte v klube a mať všetko na háku. Dovtedy, kým do klubu neprídu islamisti a všetkých nepostrieľajú, tak ako v Paríži. Ja pevne verím, že v európskych štátoch budú onedlho vládnuť rozumní politici ako Viktor Orbán, Miloš Zeman, Tomio Okamura, Marine Le Penová, Geert Wilders, Marian Kotleba a im podobní“. K dvacátému sedmému výročí skupiny vydala kapela v roce 2010 výběrovku Všetko najlepšie! A 1. května 2014 v bratislavském hudebním klubu Randal kapela oslávila 30. výročí. Na akci vystoupili bývalí spoluhráči kapely a velké množství hostů. V roce 2015 hráli na festivalu Tří Sester v Praze, ti totiž oslavovali také 30 let. V roce 2017 hráli poprvé s kapelou Hubert Macháňé v Olomouci, poprvé v Holandsku, ale třebas i na fotbalovém stadiónu před zápasem Slovan - Trnava. Zóna A tak potvrdila, že i nadále patří mezi to nej ze slovenského punku. Kapela hrála na různých zahraničních festivalech a koncertech ve Francii, Velké Británii, Itálii, Švýcarsku, Holandsku, Slovinsku, Německu, Rakousku, Polsku a Maďarsku.

Zóna A: Příbeh punkové legendy

Jaký druh alkoholu preferuješ, máš s ním spojené i nejaké zážitky?
Som hrdý pivár, chodím na pivo 3-5 krát do týždňa, no a pred a počas koncertov ho tiež vypijeme v kapele dosť, niekedy to vyzerá a znie tak, že sme to možno aj trochu prehnali.

Jak to deláš, že jsi po pive ješte neztloustl?
Práveže mi na staré kolena pivný bachor, bohužiaľ, narástol. Dosť ma to hnevá, ale piva sa vzdať, to sa nedá.

Vystupuješ často v České republice i na Slovensku. Jsou v něčem česká a slovenská punková scéna odlišné? Byly takto odlišné i před rozdelením Československa?
V Čechách sme kedysi hrávali približne rovnako, ako na Slovensku, ale v poslednej dobe si u Vás zahráme len zriedka, kvôli tlaku neostalinistov na kluby a festivaly. Na Slovensku sa vždy hrával melodickejší punk než v Čechách. No a za komunistov sme tu boli pod väčším policajným tlakom, než u vás.

Která tvoje píseň je nejaktuálnější na dnešní dobu? Jak vnikla, váže se k ní i nějaká historka?
To neviem, to nech posúdia iní. Ja by som povedal, že je ich veľa a to by mohlo znieť namyslene.

Jaký máš názor na HNF a pozdější tvorbu Petra Štepána XIII. Století?
Keď sme prvýkrát videli HNF tu v Bratislave, tak sme boli dosť prekvapení, bola to poriadna nakladačka. Tu na Slovensku v tej dobe nikto tak tvrdo nehral. A bolo na nich vidieť, že to so svoju hudbou myslia smrteľne vážne. S Petrom sme sa skamarátili, vymieňali sme si fanziny, muziku, dopisovali si. Ale po čase to nejako ustao. Asi pred rokom som bol prvýkrát na XIII. Století, a aj v tom bola cítiť sila, energia a nasadenie.

Nechtěl jsi sám někdy dělat i jiný hudební styl než punk?
Ja má rád 60ties, Troggs, Kinks, Searchers, samozrejme aj Beatles a Rolling Stones, tak možno také niečo by ma bavilo, len si nie som istý, či by na to moje hlasové dispozície stačili. Niekedy v roku 1992, keď na nás nikto nechodil, som chvíľku rozmýšľal aj o sólovej kariére, malo to byť niečo v štýle Gary Numan, Ultravox, A Flock of Seagulls... Aj takúto muziku mám veľmi rád.

Sleduješ na Slovensku vlastenecké iniciatívy a výraznejší jednotlivce? Kupříkladu hudebníka Ondreje Ďuricu, iniciatívu Kulturblog, časopis Reconquista a jiné?
Samozrejme, s Ondrom sme kamaráti, teraz som mu pokrstil jeho nové CD, aj on si tiež s nami občas na pódiu zaspieva. Samozrejme poznám Kulturblog, Infovojnu, Slobodný vysielač... Dlhé desaťročia sa poznám s Ľubom Huďom. Ale ja nemám príliš rád čítanie na nete, preto mám najradšej Zem & Vek, teším sa vždy na každé nové číslo. No a je mi záhadou, že som doteraz nepočul o Reconquiste... To bude asi dáka konšpirácia, že ma na ňu dosiaľ nik neupozornil Až teraz som si kukol Vašu stránku... A obratom posielam predplatné!

Co za aktivity má smysl v dnešní dobe vyvíjet a podporovat?
Chodím na rôzne demonštrácie a pochody, proti imigrantom, proti NATO, prolife... Ale na Slovensku má najväčší zmysel voliť a podporovať Mariána Kotlebu. Je to výborný chlapík, boli sme spolu párkrát na pive, vždy sme sa nasmiali a múdro pohovorili. A so všetkým čo robí, bez výhrad súhlasím a podporujem to. A dúfam, že vo februárových voľbách jeho ĽSNS vyhrá.

Stíháš se mimo kapelu ještě věnovat nějakým koníčkům?
Hej, hej, zbieram platne a známky.

Jaký máš vztah k detem? Tuším, že Zóna A dělala i nejaký špeciálni program přímo pro děti.
Deti sú zmyslom života, nič viac, ani nič menej. Pri pive sa snažím k rodičovstvu nabádať aj svojich bezdetných a jednodetných kamarátov a známych, som s tým niekedy až otravný a dotieravý, ale nedá sa ináč. Tým, ktorí argumentujú nedostatkom financií, vysvetľujem, že dieťa to je jeden zemiak navyše do hrnca. Zóna robí občas „výchovný koncert“, ale to je skôr taká prdel, než koncert pre deti. Že urobíme koncert v utorok o 10 ráno a rehoceme sa na tom, že aká je to hovadina.

Máš ty sám deti, jak zvládáš jejich výchovu, když se naplno věnuješ punku? Jsou rebelové po tobě?
Mám s tým skúsenosti, Petronela má 28, je rebelka po mne, ale sľúbila mi, že do tridsiatky si rodinku založí. Erichovi je 8, všetci hovoria, že je tiež po mne, tak to ma teší, rozumieme si výborne. A bude to znieť asi trochu nezodpovedne, ale nedbal by som, keby tá stará hrdzavá puška ešte vystrelila.

Zarezonovaly s tebou knižky týkající se subkultur? Například Mikrofón je naše bomba, či o něco známejší kniha Kmeny?
Nečítal som z nich ani jednu.

Jak vycházíš s lidmi z kapel Rozpor, Bez ladu a skladu, Davová psychóza a Slobodná Európa?
Členov Rozporu a Bez ladu a skladu som už roky nevidel. S chalaňmi zo Slobodky a Davovky pokecáme o muzike, s niektorými si dáme aj pivo...

Co pro tebe znamená kresťanství? Je to pro tebe víra, náboženství a mystika nebo spíše systém morálních hodnot?
Áno, je to pre mňa náboženstvo, mystika, viera a systém morálnych hodnôt.

Proč jsou Evropané nuceni k tomu, aby se vzdali své pohlavní, národní a vlastně veškeré identity a aby měli v hlavě jenom zmatek?
Je to kvôli chamtivým ľuďom, túžiacim po svetovláde. No a uvedomelý Európan, hrdý na svoju rodinu, na svoju krajinu, na svoj národ, na svoju rasu... je pre tento ich cieľ veľkou prekážkou. Preto nás chcú vykoreniť, zasiať nám do hláv zmätok a pochybnosti o všetkom. Vykorenení a zmätení ľudia už pre nich nebudú prekážkou, ale otrokmi.

Je v současném punku príliš cenzúry a politické korektnosti? Kdy jsi se s nimi potkal poprvé?
Áno, súčasný punk je zahltený politickou korektnosťou a cenzúrou. A politicky korektný punk je asi taká istá hovädina ako drevené želiezko. Objavilo sa to začiatkom 90tych rokov s príchodom fanzinov, ktoré kopírovali tie anarchistické zo západu. Z dnešného punku sa už rebélia takmer vytratila. Veľmi sa mi páčilo vyjadrenie Klause ml.: Konzervatismusje punk dneška.

Jakému povolání by ses věnoval, když bys nezpíval v kapele Zóna A?
Asi by som mal hudobný bazár.

Uškodili tvoje názory kapele Zóna A? Nebylo by výhodnější hrát nekonfliktní líbivý punk?
Čo je to uškodili? Akože finančne? Počtom koncertov? Srať na to! A čo by som povedal svojím deťom, keby sa ma spýtali: A tati ty si čo vtedy robil, keď sa ku nám valili islamistické hordy? No, vieš, ja som hral na Pohode, podával som si ruky s prezidentom a staval som tam s Kaščákom minaret... V žiadnom prípade! To radšej budeme hrať tajne ako za komunistov.

Měl jsi ty osobné či kapela problém s blokací na fb?
Ja fb nemám rád, tak tam ani nejak neprispievam, len občas, hlavne, keď sa vrátim z piva, tak nazdieľam dáke veci o ktorých si myslím, že by mohli mojich priateľov zaujímať. Ani kapela ten problém nemala. Zatiaľ.

Zažil jsi nějaké historky s Pižem či jsi nějaké zaslechl? Už jsi některé uvedl v knize návštěv.
To teda bol rebel, ten keby napísal knihu, to by bolo! Hento je pravda, že Pižo raz keď ho chceli v Mamute zatknúť policajti, sa postavil na stôl so slovami: živého ma nedostanete! A podrezal si hrdlo, doteraz má jazvu. Alebo jak prepadol, nepamätám si už, či policajnú, alebo vojenskú stanicu a ulúpil kopu samopalov škorpión... Manželka mi hovorí, poď sem, rýchlo... Pižo je v telke... Kriminálna ústredňa pátra. Teraz ma nič nenapadá, ale som si istý, že keby Pižo napísal knihu, tak by to bolo počteníčko..

Jaký má význam tvoje extravagantní oblečení? Oblékáš se takto už dlouho? Jaké máš své oblíbené kombinace? Maj í některé kousky pro tebe zvláštni smysl?
Ja už sa roky rokúce obliekam decentne, úmerne k veku. Nič extravagantného. Ale kedysi som si dal na seba hocičo, veď to je punk.

Jsi takový showman jako na pódiu i v normálním živote, v hospodě či s rodinou?
Showman neviem, ale myslím, že som celkom veselý človek.

Co tě v poslední době pobavilo či prišlo originálni?
Občas, keď idem ráno so synátorom do školy a svoj bicykel má u mamy, tak ho veziem na svojom, stále na tej detskej sedačke vpredu. Už sa tam ledva zmestí, kolenami naráža do riaditok... Je to aj dosť smiešne, aspoň ľudia sa usmievajú, keď nás tak vidia. Je to pre malé deti a nie pre 8-ročného 35-kilového bugriša. Takže mne až tak do smiechu nie je, keď musím šliapať do kopca. Tak mu hovorím: Eriško dokedy ťa budem takto voziť? Do 15 rokov? Eriško: Nie, ty ma budeš voziť aj dospelého. Pôjdeme do krčmy... A ja ti budem hovoriť: „foter pohni, som smädný“. Hovorím, tak fajn, aspoň si dáme spolu pivo. Eriško: „Nie, nie, ja budem piť pivo, ale ty len kofolu, aby si sa neopil a nespadli by sme, keď ma povezieš domov.

späť